Jaká je situace v ČR🔗

Kolik máme v česku aktuálně nakažených? Kolik lidí s koronavirem se již vyléčilo? Kolik pacientů na COVID-19 dneska zemřelo? Pojďme si to ukázat na datech, která jsou automaticky synchronizována z MZČR každých 5 minut.

Aktuální statistiky koronaviru🔗

Dnešní změny🔗

Aktivní případy🔗

Neboli laicky řečeno ti, kteří se zrovna léčí.

Uzavřené případy🔗

Neboli jednoduše ti, kteří už se vyléčili anebo umřeli.

Úmrtí v ČR po jednotlivých dnech🔗

Více informací

Zobrazit graf vývoje

Zobrazit individuální statistiky nemocných

Užitečné odkazy

• Grafy podle krajů (zpracoval Jan Deuschl)
• Tabulky a grafy podle věku, krajů, vývoj v čase (zpracovala Martina Paříková)
• Poměry testovaných vůči pozitivním, znázornění na mapách, porovnání krajů (zpracoval Milan Sejkora)

Problém: čísla zavádějí.🔗

Každá epidemie, kterou pozorujeme v jejím průběhu, má jeden faktický problém. Můžeme se snažit sebevíc, ale reálná čísla nakažených nikdy mít nemůžeme. ⚠️

Co to povídáš? Jak nemůžeme?

Dyť to píšou na webu ministerstva. A říkaj v televizi!? ಠ_ಠ

Aktuálně nevíme, kolik je lidí v ČR doopravdy nakaženo. Někdo z nakažených na sobě nepozoruje příznaky a tak jej to ani nenapadne. U mnohých, dnes nakažených, se příznaky projeví až za týden, takže dochází k zpoždění, než se o nich dovíme. A nejhůř, někteří z nakažených zůstanou doma a nikoho neinformují, nenechají se otestovat.

V této chvíli má smysl sledovat pouze tvrdá data. To jsou například hospitalizace, JIP, ventilace, mimotělní okysličování, úmrtí a to ještě ne kumulativně ale s časovým rozlišením.

Proč? Co je s čísly?

Je to jednoduché. Data, která máme, podléhají řadě informačních biasů, tzv. kognitivním zkreslením.

Bias

Česky zaujatost, zkreslení, odchylka, odklon či předpojatost

Informační bias

Typ kognitivního zkreslení (to, jak mozek vnímá informace), který ovlivňuje naše myšlení a vede ke špatnému vyhodnocování informací. Více na wiki.

Statistický bias

Je systematická chyba ve sběru, analýze a interpretaci dat, která vede ke zkreslení konečných výsledků.

Jak jsou čísla zkreslena?

Pojďme si to představit na příkladu;

Představte si, že chcete otestovat oblíbenost Andreje Babiše mezi občany v čase:

Dokážete říct, kde se u jednotlivých biasů stala chyba?

Všechny tyto biasy platí i pro diagnostikované COVID-19 plus ještě do hry vstupuje časové rozlišení, kdy mezi infekcí a symptomy může být průměrně 7 dní (medián 5,1), mezi symptomy a diagnostikou může být až 5 dní a mezi diagnostikou a výsledky dalších 5 dní.

Bez průběžného testování výběrového vzorku nevíme o dynamice šíření absolutně nic.

Text v této části je založen na facebookovém příspěvku Pavla Sodomky.

Více informací

• Video How To Tell If We're Beating COVID-19 od minutephysics^🇬🇧

Jak vypadají odhady nakažených u nás🔗

Tato stránka pracuje se dvěma velmi zjednodušenými modely. První je založen na počtu úmrtí, druhý pak z počtu známých případů vybírá ty, které se mohly účastnit komunitního šíření (nakažení v ČR).

V prvé řadě je třeba zmínit, že modely vychází z předpokladu, že neznáme všechny nakažené v ČR. Je třeba brát v úvahu, že tento předpoklad může být mylný.

Změnit škálu grafuPoznámka: klikem na legendu můžete skrýt jednotlivé křivky grafu

Použité modelování a jednotlivá data🔗

Chcete-li ovlivnit model odhadů, změňte jednotlivé parametry (editovatelné formuláře).

Epidemiologické termíny🔗

Trápí vás některé termíny, které se často objevují ve článcích a nebo zprávách a netušíte, co znamenají? Níže je krátký přehled.

Index nakažlivosti, základní reprodukční číslo🔗

Index nakažlivosti, nebo též základní reprodukční číslo (anglicky basic reproduction number), je číslo, které nám říká, kolik osob jedna nakažená osoba dále nakazí. Tohle číslo se označuje jako R₀.

Pokud je tedy číslo R₀ = 2, znamená to, že 1 nakažený nakazí 2 další. Proto, aby se nemoc dále nešířila v populaci, je důležité, aby toto číslo bylo menší než 1. V takovém případě totiž nákaza vymizí sama od sebe, protože už ji dále nebude nikdo přenášet a všichni se z nemoci vyléčí nebo v horším případě zemřou.

Jak se základní reprodukční číslo počítá?

Nejjednodušší výpočet základního reprodukčního čísla lze vyjádřit pomocí modelu SEIR.

Vzorec vypadá následovně

R₀ = 1 + K × (τ_E + τ_I) + K² × (τ_E × τ_I)

Kde K = d ln(N) / dt

Parametry rovnice

τ_E

Doba expozice. To je doba, kdy je jedinec nakažený, nevykazuje symptomy a zatím není nakažlivý, tedy nepřenáší infekci.

τ_I

Doba latence. To znamená období, kdy je jedinec nakažený, nevykazuje symptomy, ale už je nakažený, tedy přenáší infekci. Během tohoto období právě nakazí R₀ osob.

N

Počet všech případů, a tedy i těch, co se již vyléčili (zemřeli).

t

Čas, po který R₀ měříme.

Poznámka: Nejedná se o velké T, ale řecké písmeno Tau, respektive její minuskulní podobu.

Vývoj reprodukčního čísla v ČR🔗

API: sablatura.info/covid/api

Co je COVID-19?🔗

COVID-19 je onemocnění, které způsobuje virus s označením SARS-CoV-2, který byl původně označený jako 2019-nCoV, odtud pochází jméno „nový koronavirus“.

Jak to začalo?🔗

První případ, tvz. pacient nula (definice v sekci společenský odstup) se nakazil 17. listopadu 2019. Jednalo se o 55 letého občana čínské provincie Chu-pej (anglicky psáno jako Hubei), který pobýval v jedenáctimilionovém městě Wu-chan (anglicky psáno jako Wuhan).

Od tohoto dne bylo každý den hlášeno jeden až pět nových případů. Do 15. prosince činil celkový počet identifikovaných infikovaných 27. První dvouciferný nárust byl hlášen 17. prosince. 20. prosince byl celkový počet potvrzených případů na 60. Pak to ale nabralo na obrátkách. Do posledního dne roku 2019 se počet potvrzených případů zvýšil na 266. A k prvnímu dni roku 2020 to bylo 381.

Čínské tajnůstkářství nebo jenom neznalost?

První zpráva zveřejněná v lékařském časopise The Lancet čínskými lékaři z nemocnice Jinyintan ve Wu-chanu, která léčila některé z nejčasnějších pacientů, uvádí datum první známé infekce 1. prosince.

Podle webových stránek Světové zdravotnické organizace (WHO) byl první potvrzený případ COVID-19 v Číně 8. prosince, ale je třeba zmínit, že WHO nesleduje nemoc samotnou, ale spoléhá na národy a na informace, které jim poskytnou.

Dr. Ai Fen, první whiste-blower, informoval časopis People v rozhovoru, který byl později cenzurován, že testy ukázaly, že v centrální nemocnici Wu-chan bylo pacientovi diagnostikováno 16. prosince, že se dostal do kontaktu s neznámým koronavirem.

Na konci roku 2019 byla Světová zdravotnická organizace (WHO) informována Čínskou zemskou kanceláří, že ve Wu-chanu v čínské provincii Chu-pej zjistili pneumonii neznámé příčiny. Podle úředníků, někteří pacienti působili na Velkoobchodním trhu s mořskými plody Chua-nan.

Až do 11. ledna Wuhanské zdravotnické úřady stále oficiálně tvrdily, že bylo potvrzeno pouze 41 případů.

Ma, J., 2020. China’S First Confirmed Covid-19 Case Traced Back To November 17. [online] South China Morning Post. Dostupné z: scmp.com [Cit. 30. března 2020].

Jak vypadá SARS-CoV-2?🔗

SARS-CoV-2 spadá do rodu betakoronavirů. Má kulatý nebo eliptický a často pleomorfní tvar a průměr přibližně 60–140 nm. To znamená, že je zhruba 100× menší než lidský vlas. Je to jako bychom 1 metr rozřízli na milion kousků. Jeden kousek by byl právě jeden koronavirus.

Velikost koronaviru SARS-CoV-2 způsobující COVID-19

60–140 nm

Jak můžeme SARS-CoV-2 zničit a jaké dezinfekce použít🔗

Stejně jako ostatní koronaviry je citlivý na ultrafialové záření a teplo. Kromě toho mohou být tyto viry účinně inaktivovány lipidovými rozpouštědly obsahujícími ether (75%), ethanolem, dezinfekčními prostředeky obsahující chlor, kyselinu peroxyoctovou a chloroform kromě chlorhexidinu. Jinými slovy ho zabije většina dezinfekcí na bázi alkoholu (musí ale mít požadovaná procenta) a chlóru.

Cascella M, Rajnik M, Cuomo A, a kol. Features, Evaluation and Treatment Coronavirus (COVID-19) [Aktualizováno 20. března 2020]. V: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2020 Leden-. Dostupné z: ncbi.nlm.nih.gov

• Seznam všech potvrzených látek použitelných k dezinfekci SARS-CoV-2 podle EPA US.

Odkud pochází název🔗

Název koronavirů nepochází z „koruny“, ale podle charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu (v 3D modelu vypadají jako výběžky). Ty jsou uspořádány ve tvaru sluneční koróny.

Jaké jsou příznaky COVID-19🔗

Tyto příznaky se mohou objevit 2 až 14 dní po expozici (na základě inkubační doby virů MERS-CoV).

• horečka, tj. tělesná teplota 38°C a vyšší
• kašel a dýchací potíže
• Bolest hlavy, svalů a kloubů

Jak se koronavirus šíří🔗

Od člověka ke člověku

Virus se šíří hlavně mezi samotnými lidmi.

• Šíří se mezi lidmi, kteří jsou v blízkém kontaktu (méně než 2 metry)
• Přenáší se dýchacími kapičkami vznikajícími, když infikovaná osoba kašle anebo kýchá.

A tyto kapičky mohou přistát v ústech nebo nosech lidí, kteří jsou poblíž anebo mohou být vdechnuty do plic.

Může někdo šířit virus, aniž by byl nemocný?

• Lidé jsou považováni za nejvíce nakažlivými, když projevují nejvíce symptomů (jsou viditelně nejvíce nemocní).
• Některé šíření je možné ještě předtím, než nemocný projeví příznaky.

Šíření se po kontaktu s kontaminovanými povrchy nebo předměty

Je možné, že člověk může získat COVID-19 dotknutím se povrchu nebo předmětu na kterém je virus, když se následně dotkne jeho vlastních úst, nosu a pravděpodobně i očí, ale to se nepovažuje za hlavní způsob šíření viru.

National Center for Immunization and Respiratory Diseases (NCIRD), Division of Viral Diseases. How Coronavirus Spreads [Aktualizováno 30. března 2020]. Dostupné z: cdc.gov

Jak snadno se virus šíří?🔗

Jak snadno se virus šíří z člověka na člověka se dost liší. Některé viry jsou vysoce nakažlivé (snadno se šíří, jako například spalničky), zatímco jiné viry se nešíří tak snadno. Dalším faktorem je, zda se šíření kontroluje a udržuje v určitých mezích, anebo se virus šíří nepřetržitě bez jakékoli omezení.

U Wuhanského koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, se zdá, že se snadno šíří v komunitě. Jedná se o tzv. „komunitní šíření“. To znamená, že někteří lidé, kteří byli infikováni v určité oblasti, si nejsou jisti, jak a kde byli infikováni.

Další simulace

Simulace predikce šíření podle Insitutu zdravotní politiky^🇸🇰

Grafický model SIR s intervalem spolehlivosti 68%

Mapa šíření s časovou osou na celém světě^🇬🇧

Užitečné odkazy k modelům

Krátký úvod do epidemiologie s důrazem na ekonomický aspekt vytvořen think-tankem Idea z Akademie Věd.

Co můžeme dělat?🔗

Nejlepší způsob, jak zabránit nemoci, je vyhnout se vystavení novému typu koronaviru.

Nikdo neví, co budoucnost přinese. Je možné, že nalezneme zkříženou imunitu s jinou nemocí (pak by stačilo se nakazit touto a měli bychom protilátky). V současné chvíli pracuje nejméně 15 společností na vývoji léku nebo vakcíny.

Vyplatí se zvolit vyčkávací taktiku. I na simulátoru šíření nemoci je vidět, že největší počet úmrtí je zpravidla na začátku.

Chraňte sami sebe🔗

Myjte si ruce. Často.

• Myjte si ruce mýdlem po dobu alespoň 20 sekund. Mytí rukou je důležité zvláště poté, co jste se pohybovali na veřejných místech, nebo zrovna smrkali, kašlali nebo kýchali.
• Pokud se nemůžete umýt mýdlem, použijte dezinfekci na bázi alkoholu (alespoň 60 % alkoholu). Naneste si ji na celé ruce a třete je o sebe, dokud neucítíte, že jsou suché.
• Nedotýkejte se očí, nosu a úst neumytýma rukama.

Vyhýbejte se těsnému kontaktu

• Vyvarujte se úzkému kontaktu s viditelně nemocnými lidmi.
• Pokud se ve vašem okolí šíří COVID-19, sociálně se distancujte od ostatních lidí. Toto je zvláště důležité pro lidi, kteří jsou více ohroženi onemocněním.

Chraňte ostatní🔗

Zůstaňte doma

• Zůstaňte doma, jste-li nemocní. Samozřejmě vyjma případů, kdy potřebujete lékařskou péči.

Zakrývejte si pusu

• Při kašli nebo kýchání si zakrývejte pusu. Ne však rukou, tou byste nákazu dále šířili. Nejlepší je papírový kapesník. Není-li dostupný, kýchejte do rukávu. Nebo ještě lépe — kýchejte do vnitřku lokte.
• Vyhazujte kapesníky do odpadu. Nenechte je válet kolem.
• Pokud kašlete nebo kýcháte do rukou, umyjte si je mýdlem anebo dezinfekcí.

Jste-li nemocní, noste roušku

• Jste-li nemocní a nacházíte-li se v okolí dalších lidí anebo vstupujete do budov či dopravních prostředků, noste roušku. Pokud ji z nějakého důvodu mít nemůžete, zakrývejte si ústa hlavně když kašlete či kýcháte.

Dezinfikujte

• Uklízejte a dezinfikujte místa, kterých se denně dotýká větší množství lidí. To jsou zejména stoly, kliky u dveří, vypínače, pracovní desky, stoly, telefony, klávesnice, toalety a dřezy.
• Pokud jsou podobná místa viditelně špinavá, buďte opatrnější a důslednější.

CDC. How to Protect Yourself. Dostupné z: cdc.gov. [Cit. 30. března 2020].

Co dělat, když jsem nakažený koronavirem🔗

Byla Vám nařízena karanténa?🔗

Existuje-li podezření či bylo testem zjištěno, že jste nakažen/a onemocněním COVID-19, ale nepotřebujete pobývat v nemocnici a zároven musíte být doma v izolaci, je třeba, abyste spolu se členy Vaší domácnosti dodržovali následující body:

• Vyčleňte pro (Vás či) nemocného samostatnou místnost, která se dá zároveň dobře větrat. Omezte pohyb nemocného, speciálně ve společně používaných místnostech
• Dodržujte vzdálenost alespoň 2 metrů a při kontaktu si důkladně myjte ruce. Je to také třeba důsledně dělat před přípravou jídla a po toaletě.
• Pokud to jde, omezte počet osob, které se budou s nemocným setkávat. Ideálně někdo s dobrou imunitou. Je logické, že návštěvy bytu jsou pasé.
• Po mytí rukou používejte jednorázové papírové ručníky. Pokud to nejde, měňte ručníky jednou denně.
• Nemocný musí nosit roušku v maximální možné míře. Pokud ji nemá, ať si druhá strana zakrývá nos a ústa, když nemocný kýchá jednorázovým kapesníkem. Použité kapesníky vyhazujte. Je to kontaminovaný odpad, pozor! V případě látkových, perte na nejméně 60 °C. Na devadesátku ještě lépe.
• Pokud pečujete o nemocného, mějte roušku. Nedotýkejte se jí a pokud zvhlne, vyměňte ji za novou. Nedotýkejte se té části roušky, která je v kontaktu s tváří, dotýkejte se pouze lemu vzadu nebo tkaniček. Po sejmutí roušku vyhoďte nebo okamžitě vydezinfikujte a umyjte si důkladně ruce.
• Nedotýkejte se tělních tekutin nemocného. Všechny jsou vysoce nakaživé, nejen to co vyjde z nosu a úst, ale i všechno z druhé strany. Je to jasný? Pokud s tím musíte manipulovat, jednorázové rukavice. Splachovat toaletu vždy se sklopeným víkem.
• Ústenky a rukavice nepoužívejte opakovaně. Fakt ne. Nevyhazujte je jen tak do odpadu, ale zabalte je do speciálního pytlíku.
• Pro potřebu pacienta používejte vyčleněné prádlo a jídelní nádobí, které je po použití nutno umýt/vyprat za použití detergentu. Nesdílejte věci denní potřeby s nemocným, tj. žádné pomůcky osobní hygieny, cigarety, příbory, nádobí, nápoje, ručníky, žínky, povlečení a další.
• Denně dezinfikujte. Všechno, co je v okolí pacienta. I takové drobnosti, jako noční stolek, rám postele a podobně, jsou vysoce nakažlivé. Nejprve je umyjte běžným čistícím prostředkem a poté vydezinfikujte. Savo je supr. Podobně dezinfikujte povrchy v koupelně a na toaletě. Nezapomeňte, že pacient je nakažlivý i poté, co vymizí příznaky, více viz sekce Kdy můžu nakazit ostatní.
• Všechno oblečení ukládejte do neprodyšného pytle na prádlo. Netřepte s prádlem při manipulaci! A používejte jednorázové rukavice. Perte na 60–90 °C.
• Vyčleňte odpadkový koš pro nemocného a uchovávejte jej v místě, kde stoná. Tento vyměňujte jednou denně.

EUC. Poučení pro pacienty se suspektní nebo potvrzenou nákazou COVID-19 v domácí izolaci. Dostupné z: euc-koronavirus.cz [Cit. 30. března 2020].

Mám podezření, že jsem nakažený koronavirem🔗

Máte příznaky respiračního onemocnění? Byl/a jste ve styku s člověkem v karanténě?🔗

• Kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře.
• Nejezděte hromadnou dopravou za praktickým lékařem. Postupujte podle domluvy s lékařem. Nejspíš pro Vás přijede sanitka.
• Máte-li žádanku od lékaře, můžete se obrátit na příslušné odběrové místo, více informací na euc-koronavirus.cz
• Pokud Vás lékař vyšetřil v ordinaci, podle příznaků vás může čekat:
  • Rychlotest stanovení protilátek
  • Odběr krve a nazofaryngeální stěr
  • Převoz na infekční pracoviště
  • Domácí karanténa
• Dorazíte-li sám/sama na pracoviště/odběrové místo, nevstupujte do budovy, ale kontaktujte pracovníky telefonicky nebo zazvoňte u vstupu do budovy. Personál se o Vás postará.

Byl/a jste ve styku s člověkem v karanténě a nemáte příznaky?🔗

• Často si myjte ruce mýdlem a vodou. Zjistěte si, jak se to dělá správně (20 sekund a hromadu zvláštních pohybů k tomu). Alternativně používejte dezinfekční prostředky na bázi min. 70% alkoholu.
• Kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře. Ten vám řekne co a jak dále.
• Dodržujte pravidla daná karanténou, a pokud Vám karanténu stanoví lékař, po celou dobu maximální inkubační doby, to znamená 14 dnů, zůstaňte doma a nestýkejte se s ostatními. Pokud je to nutné, tak jen minimálně.

Nebyl/a jste ve styku s člověkem v karanténě, ale máte příznaky respiračního onemocnění?🔗

V současné chvíli se může jednat o onemocnění způsobené koronavirem. Ale také to může být běžné virové nebo chřipkové onemocněnídiv

• Kontaktujte telefonicky svého všeobecného praktického lékaře a další opatření řešte s Vašim lékařem.

EUC. Koronavirus. Dostupné z: euc-koronavirus.cz [Cit. 30. března 2020].

Užitečné odkazy

• Indikativní test online – dotazník umožňuje odhalit možnost rizika nákazy koronavirem
• Kontaktní telefon na všechny hygienické stanoviště.

Co je to společenský odstup🔗

Společenský odstup, sociální odstup případně sociální distancování, anglicky „social distancing“ je jedním z klíčových opatření proti šíření koronaviru.

V podstatě jde o řadu opatření a pravidel, která vyžadují změnu našeho chování. Neskýtá však jen výhody, ale i úskalí, které souvisí se ztrátou výhod spojených s lidskou interakcí.

SOCIAL DISTANCING!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 14. března, 2020

Protože se virus šíří kapénkami, každý kontakt s ostatními znamená taky riziko, že se nakazíme. Kapénky putují vzduchem dost podobně jako voda z rozprašovače. Obecně se uvádí, že do vzdálenosti 1,8 metru většina z nich spadne tíhou gravitace na zem. Nicnémě existují i z případy, kdy se kapénky šiřily dále (např. vzdálenost 3,4 metru, klimatizací či větracími šachtami).

Proč dodržovat tzv. „social distancing“🔗

Společně zploštíme křivku

Odborníci volají po „zploštění či oploštěn křivky“, anglicky „flatten the curve“. Co to znamená? Jedná se velmi zjedodušeně přístup, kdy pomocí našeho chování, kde je nutná pomoc každého jednotlivce, zpomalíme šíření nemoci tak, abychom nepřehltili zdravotní systém.

Zploštění křivky

Anglicky „flatten the curve“ je soubor doporučených pravidel, které pokud každý v době epidemie dodržuje, může jako jedinec značně ovlivnit výsledek samotné epidemie.

Ukázat celý graf

Upozornění: Graf počítá s nejhoršími možnými modely, a tedy, že se nakazí 70 % populace. Také operuje s tím, že 10 % populace nakažené populace bude potřebovat JIP. Reálná čísla i v těch nejhorších scénářích se mohou značně lišit. ⚠️

Co se stane, když nezploštíme křivku

Z křivky je znát, že pokud nebudeme nic dělat, v 15. týdnu od prvního nakaženého, tzv. pacienta nula, dojde ke kulminaci epidemie.

Za předpokladu, že v dané chvíli bude potřebovat jednotku intenzivní péče 294 541 lidí a za předpokladu, že se nezmění počty dostupných lůžek, v současnosti 1 500 lůžek podle vyjádření náměstka pro zdravotní péči (viz níže), znamenalo by to, že by 293 tisíc lidí bylo ponecháno bez lékařské péče. Pozor ale, toto neznamená, že by došlo k takovémuto počtu úmrtí.

Pacient nula

Anglicky přesněji „index case“, v překladu index případů, je první zdokumentovatelný pacient na počátku epidemiologického vyšetřování. Obecněji je to první případ, u kterého se vyskytne daný stav nebo syndrom. V našem případě je to první případ, u kterého identifikujeme virus SARS-CoV-2, a tedy i onemocnění COVID-19.

Opravdu to bude takový problém?

Pravděpodobně ne. Nicméně s jistotou to nikdo nedokáže říci. Každý model se podobně jako každý národ chová jinak. Podobně i samotná nemoc se šíří v každé zemi trochu odlišně. Jako měřítko nejhoršího průběhu můžeme doposud považovat Itálii. Italové nezvládli křivku růstu srazit dolů a v určité chvíli se doktoři museli rozhodovat, kdo dostane lékařskou pomoc a kdo ne. Tomu se odborně v medicíně říká triážování (třídění).

Triážování

Dělení pacientů podle vážnosti jejich onemocnění nebo stavu

Jaká je kapacita zdravotnického systému v Česku🔗

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsme k 31. 12. 2011 měli v České republice evidováno 189 nemocnic s celkovým počtem 60 336 lůžek (v tom 50 678 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 457 lůžek pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 201 lůžek pro novorozence).

Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek, ke kterému dochází u nemocnic akutní péče, pokračoval i v roce 2011. Oproti roku 2010 došlo k poklesu o 1 883 lůžek, tj. o 3,0 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 7,2 dne, oproti roku 2010 tak došlo ke snížení o 0,1 dne.

Podle údajů, které zmínil 19. 3. 2020 náměstek pro zdravotní péči Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. v mimořádném vysílání České Televize, můžeme v nejhorším očekávat podle německých modelů, že nemoc může postihnout až 60–70 % populace, vzhledem k praxi ale nemusíme takovýchto procent dosahovat.

Epidemie však jako taková může být velmi dlouhá, zvláště vzhledem k situaci v okolních zemích. K tomuto datu jsme byli nachystáni na 800 pacientů kritické péče, to znamená ventilovaní a pacienti na kyslíku, kapacita se dá zvýšit rezervně na 1 500 pacientů a přes tuto kapacitu bychom měli značný problém. Prymula věří, že se přes tuto kapacitu nedostaneme. Více viz vysílání České Televize.

Co to znamená a kdy naplníme nemocnice🔗

Kdy tedy naplníme kapacitu zdravotnictví České Republiky podle dat, které zmínil Prymula, tj. „zvládneme rezervně 1 500 pacientů JIP“?

Kdy bude mít české zdravotnictví problémy?

Použité zkratky

JIP

Jednotka intenzivní péče

WHO

Světová zdravotnická organizace

CDC

Národní institut Spojených států amerických pro veřejné zdraví

CCDC

Čínské centrum pro kontrolu nemocí

Jak se daří udržovat společenský odstup v ČR?🔗

Skupina datových analytiků kolem DataSentics a Keboola vytvořila agregovaný pohled na vývoj ekonomické aktivity v ČR napříč velkou částí bankovního trhu. Více naleznete v odkazu na datový dashboard.

⌛ Za méně než 5 sekund se níže zobrazí samotná data.

Cíl tohoto projektu🔗

Cílem tohoto projektu je ukázat, že nemusíte nutně panikařit, pokud se setkáváte s malým počtem lidí a zároveň ukázat, jak rapidně se vaše šance nakazit se zvyšují, když koronavirus podceníte a od lidí se výrazně neizolujete či nedodržujete správnou hygienu, nepoužíváte roušky, případně se obecně nechováte zodpovědně.

Myslete prosím na lidi, kteří se musí setkávat z větším počtem osob kvůli své práci a jsou v tzv. první linii (např. lékaři, hasiči, policisté či prodavači). Každé nezodpovědné chování zvyšuje šanci, že onemocní člověk, který může být pro zvládnutí epidemie klíčový.

#zustanudoma

Sdílet na Facebooku, sdílet na Twitteru